Sklidili jsme chmel z nízkých konstrukcí
Počátky této inovativní techniky pěstování chmele pochází z Velké Británie, kde se tento systém pěstování následně stal velmi oblíbeným. Tyto chmelnice jsou oproti klasickým vysoké pouze cca 3 metry.
U nás v České republice se nízké chmelnice začaly objevovat v polovině devadesátých let 20. století, ale zatím se tato metoda pěstování chmele nerozšířila dál než na několik pokusných chmelnic.
Díky pěstování na nízkých konstrukcích chmelařům zcela odpadnou náklady na jarní ruční práce, samotná konstrukce je levnější a vyžaduje méně vody a není třeba jí tak často opravovat či měnit, jelikož se chmel pne po sítích, které vydrží až 8 sezón a pojízdná česačka chmele sklidí hlávky přímo na chmelnici a sklizený chmel je poté odvezen na stacionární česačku chmele, kde dojde k finální separaci hlávek. Nadzemní část rostliny také není uříznuta jako v případě klasických vysokých konstrukcí, a tak má chmel po očesání možnost uložit zásobní látky zpět do kořenového systému a lépe se tak připravit na zimu.
My se pro tento typ konstrukci snažíme vyšlechtit nový, zakrslý genotyp chmele. Pro křížení byl vybrán Žatecký poloraný červeňák a vhodné genotypy chmele z Velké Británie, které jsou nositeli genu trpasličího růstu. V současnosti zde pěstujeme už 11 genotypů k poloprovozním pokusům, v rámci kterých jsou následně chmele používány k varným zkouškám ve vybraných minipivovarech.
